Welcome to MORAVISTIKA.CZ - O Moravě pro Moravu!
  Přihlásit se or Registrovat
::  Domů  ::  Ke stažení  ::  Zpět na účet  ::  Fórum  ::
   
Vyberte si...
· Domů
· Ankety
· Archiv článků
· AvantGo
· Doporučte nás...
· Fórum
· Ke stažení
· Kontakt
· Mapa portálu
· Návštěvní kniha
· Odkazy
· Poslat článek
· Přísně veřejné
· Recenze
· Reklama
· Seznam uživatelů
· Soukromé zprávy
· Témata
· Top 10
· Váš účet
· Vyhledat
 
Víme, co chceme!?


 
Reklama
 
O dnešku...
Čas: 11:08
Den: Čtvrtek
Datum: 14. prosince
Rok: 2017

Svátky

Dnes: Lýdie
Zítra: Radana
Pozítří: Albína

 
Počet přístupů
Zaznamenali jsme
1769636
unikátních přístupů od měsíce Leden 2010
 
Boční lišta
Přidat sidebar
 
Z obsahu témat

Vojenství
[ Vojenství ]

 
Informace

Hosting Blueboard.cz


TOPlist

Valid HTML 4.01!

Valid CSS!

 
Top 10 z fóra

 Korespondence MNK s Evropským parlamentem
 Korespondence s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání
 Otevřený dopis
 Problematika současné Moravy v médiích
 Karel starší z Žerotína
 Kolokvium o moravských symbolech
 Dopis prezidentce Moravského národního kongresu
 Přednáškový cyklus - 1. Morava v tzv. temném 10. století
 Smysl bádání o Moravě v 10.století
 Postřižiny svatého Václava

Fóra MORAVISTIKA.CZ - O Moravě pro Moravu!

 
Top 10 Downloads
· 1: Chřibský kámen
 
Fórum

:: Zobrazit téma - Postřižiny svatého Václava

 
 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny     RegistraceRegistrace 
 Osobní nastaveníOsobní nastavení   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Postřižiny svatého Václava

 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Povelkomoravské období 907-1025
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Doktorka
Moderátor
Moderátor


Registrace: 3.12. 2009
Příspěvky: 21
Bydliště: Olomouc

PříspěvekZaslal: 25.07. 2010 12:46    Předmět: Postřižiny svatého Václava Citovat

V minulosti i v současnosti bylo vedeno mnoho sporů o tom, zda byl sv.Václav postřižen dle západního nebo východního ritusu.Nejednalo se o akt jako takový,ale o to, kterým směrem se ubírala politická orientace tehdejšího knížecího pražského dvora a především o to,zda a jakým dílem se na ní podílela moravská emigrace.
Panuje řada názorů, připoměňme si jen ty nejkrajnější.
Prozápadně orientovaná skupina badatelů je přesvědčena,že celý rituál proběhl v západním stylu a že čechy,rozumnějme Praha a okolí,byly na počátku 10.století jednoznačně orientovány na Západ a na latinskou církev a že Václavovy postřižiny musely probíhat podle západního ritu.
Odvolávají se,kromě dalšího,na jméno biskupa,který postřižiny provedl.Toto jméno zní Notar.Jmenoval se tak biskup,který doprovázel téměř o sto let později sv.Vojtěcha na jeho misijní cestě.Pro dobu Václava však není znám biskup tohoto jména.
Nabízí se řešení,že se jednalo o funkci takz. podbiskupa a tudíž tento Notar by byl podbiskupem řezenského biskupa.Podbiskup byl oprávněn provést postřižiny.
K tomuto názoru se kloní i historik Pekař.Odmáítá rezolutně slovanský obřad.Na svá tvrzení však nemá v ruce nic jiného než existenci funkce podbiskupa a předpoklad,bez pramenných podkladů, že řezenský biskup takového podbiskupa měl a že ho pověřil postřižinami sv.Václava.
Karolínské capitulace z roku 805 jednoznačně nařizují funkci podbiskupa,avšak v roce 805 neexistoval žádný stát na území dnešních Čech a ani žádná církevní organizace.Je tedy problematické tvrzení,že se toto nařízení týkalo Čech.
Druhá skupina badatelů zastává názor,že Notar není vlastní jméno,ale název funkce.Nejedná se o biskupa ani podbiskupa Notara,ale o notáře.
V 10.století skutečně existovali biskupští notářové v západní,ale i ve východní církvi.Pokud byli současně kněžími,mohli vykonat obřad postřižin.
Tím se opět dostává bádání do svého výchozáího bodu.Když k tomuto obtížně řešitelnému problému přidáme ještě otázku ve kterém roce byl Václav postřižen a kolik mu bylo tehdy let,stojíme před složitými otázkami.
Legendy a pověsti hovoří o jeho mladém věku v době zavraždění.Průzkum jeho tělesných ostatků,jsou-li skutečně jeho,hovoří o muži něco přes čtyřicet let starému.Byl-li zavražděn v roce 935,pak se musel narodit v závěru 9.století,ještě za existence Velkomoravské říše a dost možná před zlomovým datem 15.7.895,kdy pražský kníže Spytihněv,Václavův strýc,přišel do Řezna a prosil císaře o pomoc proti Moravanům a o začlenění Čech pod franskou svrchovanost.Z toho někteří badatelé usuzují,že Václav neměl nárok na trůn,protože se narodil v době,kdy Čechy spadaly pod moravskou svrchovanost a český kníže byl jen zástupcem moravského krále.

Kromě těchto dvou vyhraněných teorií existují badatelé,kteří nejsou zatíženi afinitou k západu ani k východu,alr snaží se postihnout pravdu.

Nejstarší doklad o postřižinách je 1.staroslověnská legenda.Odborníci na východní náboženské rituály jsou zajedno v tom,že autor této legendy znal východní rituál postřižin. Nic více však tato legenda nekonstatuje.Hned se vynořuje otázka,zda v tehdejších Čechách byl biskup znalý východního obřadu a zda byla vůle tento obřad aplikovat.

Pro odpověď si stručně porovnejme západní obřad s východním a soustřeďme se na jejich rozdíly.

Západní církev znala tři druhy postřin a modliteb,které obřad doprovázely.
Jednalo se o postřižiny dětské či jinošské, potom o tonzuru mnišskou a kněžskou.

Východní církev znala čtyři druhy: dětské, jinošské,mnišské a kněžské.
Všimněme si,že východní církev rozlišovala obřad pro děti a pro jinochy.Obsahem se od sebe obojí obřady i modlitby lišily.
U dětských postřižin začínal obřad připomínáním skutků božích a po nich následovala prosba o boží pomoc a požehnání.
U jinošských tomu bylo naopak:začínalo se prosbou a pak se připomínaly skutky boží.
Západní obřad nerozlišoval,zda je postřiženým dítě či jinoch.V západních textech ani nejsou modlitby k postřižinám tak časté jako ve východních.Západní modlitby se neobracejí do minulosti,nepřipomínají skutky boží.Západní modlitba řeší pouze současnost.
Západní modlitby jsou od východních velmi odlišné.
Které modlitby byly použity v případě Václavových postřižin?
Odpověď není jednoznačná,protože se nedochoval dobový originál těchto modliteb.Samotný akt je pouze popisován v legendách,kde je stěžejní příběh a ne modlitba.Ta má v legendě jen doplňující význam,odváděla by pozornost od děje a esteticky by rušila.
Na záklůadě legend samotných není možné na tuto otázku odpovědět.Je nutno použít srovnávací metodu.

V modlitbě při postřižinách jsou dva základní momenty.
a- prosba a požehnání
b-srovnání tohoto požehnání s tím,kterým bůh požehnal Izáka,Jakuba a další.

Motiv A je běžný.
Teprve motiv B nabízí osobitý rys jehož paralelu nalezneme v byzantských modlitbách.

Západní i východní modlitby jsou obecné povahy a nehovoří o stříhání vlasů.Avšak pouze východní modlitby vedle prosby a požehn ání připomínají i požehnání jakého se dostalo Simeonovi a jiným.
Všechny tyto byzantsko-slovanské modlitby nemají v západních textech obdobu.

Text v 1.staroslověnské legendě je východní a kromě něho jsou tam i jiné ohlasy staroslověnských modliteb.
V závěru legendy,kde zaznívá prosba za Václavovu duši,jsou obsaženy reflexy pohřebních modliteb byzantských dochovaných v Euchologiu byzantském.Poslední slova modliteb v této legendě se nalezn ou v běžných závěrech byzantských modliteb v Euchologiu sinajském.
I zde někteří badatelé namítají,že zpovědní formule,obsažené v legendě, jsou latinsko-německé.Druhá skupina na to namítá,že zmíněná místa v legendě nemají žádný bezprostřední vztah ke zpovědi a mají ,společně s byzantskými modlitbami,společnou předlohu a to Matouše xxv.
Je tedy nepopiratelné,že autor 1,staroslověnské legendy pocházel z prostředí slovanské církve a znal byzantskou předlohu a byzantský původ modliteb a použil je.Byl tedy nutně duchovním východního ritu.

Otázka Václavova věku v den postřižin!

Legendy se shodují na tom,že Václav dosáhl věku,kdy bylo třeba ujmouti jeho vlasů. Nic víc!

Z tohoto někteří badatelé usuzují,že mu byly tři nebo čtyři roky.Vycházejí ze slova "rebenok" a tvrdí,že toto slovo označuje chlapce,který se z pacholete stává mužem.
Jiní v "rebenkovi" nalézají chlapce ve věku od 7 do 15let.
Třetí skupina se přiklání k názoru,že "rebenok" je chlapec ve věku 14 až 15 let.
Slovo samo skutečně nabízí věkovou nevyhraněnost.

Podíváme-li se do starých ruských textů,zjistíme,že tam chápali pod pojmem "rebenok" dítě do tří let Dále rozlišovali pojem "otrok" a tím rozumněli chlapce 7 až 15 let starého a ještě znali pojem ditja a tehdy se jednalo o chlapce ve věku 14 až 15 let.
Ve staroruských textech má toto slovo význam asi jako výrostek,mladít.
Nemohlo se tedy jednat o tříletého chlapce.
V 1.staroslověnské legendě se mluví o Václavovi jako o "otrokovi" v době před postřižinami Musel v této době být nejméně sedmiletý a nejvíce patnáctiletý.
Euchologium sinajské zaznamenává postřižinové modlitby pro otroče a ditja.

K Václavově věku:
Podle některých badatelů Václavův otec kníže Vratislav zemřel v roce 916.
Postřižiny kladou do let 908 až 910.
Není tedy vůbec vyloučeno,že se mohl narodit na sklonku vlády Svatopluka Velikého.V roce 935.kdy byl zavražděn, by mu opravdu bylo něco málo přes čtyřicet let.

Zbývá odpovědět na otázku,zda v tehdejších Čechách žil biskuip,který byl schopen provést postřižiny východním ritem.

Někteří badatelé,jak již bylo naznačeno, považují slovo Notar ne za vlastní jméno,ale za název funkce,která tehdy byla běžná u biskupských úřadů.Jednalo se o funkci notáře,který měl právo biskupa zastupovat u určitých úkonů.
Jiní tuto teorii vylepšují tím,že se skutečně jednalo o vlastní jméno,které však vzniklo z názvu funkce a vidí pod tímto Notarem spolubiskupa řezenského biskupa Tuta. Tento spolubiskup v době Tutovy nemoci totiž světil kostel sv.Jiřího v Praze.
Jiní badatelé tuto konstrukci považují za tendenční a zaměřenou prozápadním směrem.
Jejich domněnka hovoří o tom, že Notar bylo jméno a byl ním jeden z tehdejších tří moravských biskupů,kteří byli roku 899 vysláni na Moravu samotným papežem Janem IX. na žádost krále Mojmíra.
Tito tři biskupové však byli moravskými resp. slovanskými pouze podle místa kde vykonávali své duchovní povinostui.Nic to nenapovídá o jejich národnosti ani příslušnosti k tomu či onomu ritu. Není tedy jejich působnost na Moravě možno definovat jako činost národnostně slovanských biskupů,kteří praktikovali východní ritus.
List solnohradského biskupa Theotmara z roku 900,kterým si papeži stěžoval na Moravany,by se nepochybně o takové praktice zmínil,ale nic podobného v něm nestojí.
Zdá se, že nelze dát s dobrým svědomím za pravdu západní ani východní straně a že problematika Václavových postřižin zůstane navždy nevyřešena.

Jiní badatelé však šli dále a používali srovnávací metodu.
Notářové existovali na západě i na východě a tam i tam mohli v určitých případech zastoupit biskupa.Nemohli ho však zastupovat vždy,ale u pouze méně významných úkonů.
Je nemyslitelné,že by postřižiny kněžice,nejstaršího syna českého knížete Vratislava,byly méně důležitým úkonem.Nechme nyní bokem názor badatelů,kteří poukazují na narození Václava za vlády Svatopluka Velikého a tím neexistenci jeho nároku na knížecí stolec.Pak by opravdu jeho postřižiny neměly takový význam jako postřižiny následníka.Přidržíme-li se tedy textů hlaholských rukopisů a Vostokovy legendy,je nezvratné,že postřižiny provedl biskup jménem Notar.A pokud tak učinil podle textů byzantskoslovanské liturgie,muselo se jednat o obřad východní.
Zbývá jen vysvětlit,odkud se takový biskup vzal kolem roku 910 v Čechách.

Slovanští kněží byli v závěru existence Velkomoravské říše skupinou početnou a významnou a musel existovat někdo kdo jim uděloval kněžské svěcení a tím nemohl být archypresbiter na pražském hradě./spolubiskup/Zvláště když v této době se funkce spolubiskupa scvrkávala na roli pouhého kaplana v hradském kostele.a ztěží by mohl takový spolubiskup vykonat postřižiny knížecího syna.
Biskup slovanského obřadu,který by působil v dané době v Čechcách,by nutně musel být biskupem misijním.Tedy biskupem,který se již od 4.století objevoval v těch místech,kde sice lid přijímal křesťanství,ale dosud tam neexistovala církevní organizace.
V našem konkrétním případě by se tedy jednalo o biskupa slovanského ritu,ale byl by podřízen Římu a byl by spjat s tehdejším postavením slovanské bohoslužby v Čechách.
Zda můžeme vyloučit biskupa západního ritu, zjistíme nejlépe nahlédnutím do tamních seznamů biskupů.Nikde na jméno Notar pro toto časové období nenarazíme.

Můžeme spor uzavřít konstatováním,že sv.Václav byl postřižen podle východního ritu staroslověnským obřadem.
Autor nejstarší starosdlověnské legendy tento fakt považuje za důležitý a zdůrazňuje ho.Autoři mladších latinských legend jej za důležitý nepovažují a proto o něm mlčí.
Václav byl postřižen v době vlády svého otce Vratislava a jeho matky Ludmily.Oba přijímali křesťanství z Moravy,tedy ze slovanského prostředí a proto není divné,že se Václav v této době vzdělával slovanským způsobem a že jeho postřižiny také proběhly slovanským způsobem.
Odklon Václava k západnímu ritu nastal až o pár let později.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit uživatelovy WWW stránky
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra -> Povelkomoravské období 907-1025 Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

Přejít na:  

Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Chronicles phpBB2 theme by http://www.eddingschronicles.com
Powered by phpBB © 2001 phpBB Group
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Stone textures by Patty Herford
Ported for PHP-Nuke by nukemods.com
UPOZORNĚNÍ! - Veškerý obsah podléhá autorskému zákonu a jakékoliv jeho další šíření je bez písemného souhlasu redakce zakázáno!
© PRESSCONT® - Czech Internet Agency. 2001-2017 © Copyright PRESSCONT®. All rights reserved!
You can syndicate our news using the following files: rss-091.xml, rss-092.xml, rss-20.xml or atom.xml.
Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.13 sekund

:: PHP-Nuke theme by www.nukemods.com ::